Ž 42, 1-12 |   |
Žalmy
42. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(B21 - Český - Bible 21)
1 Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových.
2 Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě!
3 Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?
4 Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
5 Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval.
6 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana!
7 Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru.
8 Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě.
9 Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane - tak zní má modlitba k Bohu mého života!
10 Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku?
11 V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
12 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!
2 Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě!
3 Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?
4 Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
5 Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval.
6 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana!
7 Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru.
8 Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě.
9 Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane - tak zní má modlitba k Bohu mého života!
10 Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku?
11 V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
12 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!
Ž 42, 1-12 | |