Jób 4, 1-21 |   |
Kniha Jób
4. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(CEP - Český - Ekumenický preklad)
1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:
2 "Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit? Kdo se však dokáže zdržet domluv?
3 Hle, tys napomínal mnohé, ruce ochablé jsi posiloval,
4 tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího, podlomená kolena jsi utvrzoval.
5 Teď došlo na tebe a těžce to neseš, sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou.
6 Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost? Nedává ti naději tvůj bezúhonný život?
7 Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul? Kde upadli přímí do záhuby?
8 Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.
9 Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.
10 Lev řve, kňučí mladý lvíček, lvíčatům jsou zuby vyraženy.
11 Bez úlovku hyne lev a lví mláďata se rozeběhnou.
12 Cosi se ke mně přikradlo, mé ucho zachytilo šelest;
13 při přemítání o nočních viděních, když na lidi se snáší mrákota,
14 přepadl mě strach a třásl jsem se, všechny kosti se mi strachem chvěly,
15 když jakýsi duch mě míjel, chlupy se mi zježily po těle.
16 Stanul - ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas:
17 »Což je člověk spravedlivější než Bůh, čistší muž než jeho Učinitel?«
18 Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,
19 tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech a svým základem tkví v prachu; ty rozmáčkne snadnějši než mola.
20 Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni, nežli si to uvědomí, navždy zhynou.
21 Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano; umírají, ale ne v moudrosti.
2 "Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit? Kdo se však dokáže zdržet domluv?
3 Hle, tys napomínal mnohé, ruce ochablé jsi posiloval,
4 tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího, podlomená kolena jsi utvrzoval.
5 Teď došlo na tebe a těžce to neseš, sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou.
6 Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost? Nedává ti naději tvůj bezúhonný život?
7 Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul? Kde upadli přímí do záhuby?
8 Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.
9 Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.
10 Lev řve, kňučí mladý lvíček, lvíčatům jsou zuby vyraženy.
11 Bez úlovku hyne lev a lví mláďata se rozeběhnou.
12 Cosi se ke mně přikradlo, mé ucho zachytilo šelest;
13 při přemítání o nočních viděních, když na lidi se snáší mrákota,
14 přepadl mě strach a třásl jsem se, všechny kosti se mi strachem chvěly,
15 když jakýsi duch mě míjel, chlupy se mi zježily po těle.
16 Stanul - ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas:
17 »Což je člověk spravedlivější než Bůh, čistší muž než jeho Učinitel?«
18 Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,
19 tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech a svým základem tkví v prachu; ty rozmáčkne snadnějši než mola.
20 Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni, nežli si to uvědomí, navždy zhynou.
21 Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano; umírají, ale ne v moudrosti.
Jób 4, 1-21 | |