Sdc 21, 1-25 |   |
Kniha Sudcov
21. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(CEP - Český - Ekumenický preklad)
1 Izraelští muži přísahali v Mispě takto: "Nikdo z nás nedá svou dceru za ženu Benjamínci."
2 I přišel lid do Bét-elu a seděli tam před Bohem až do večera za hlasitého nářku a velmi usedavého pláče.
3 Volali: "Hospodine, Bože Izraele, proč se v Izraeli stalo, aby byl dnes odečten od Izraele jeden kmen?"
4 Nazítří za časného jitra tam lid zbudoval oltář a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5 Izraelci se tázali: "Kdo se ze všech izraelských kmenů nedostavil do shromáždění k Hospodinu?" Byla totiž vyslovena veliká přísaha proti tomu, kdo by se nedostavil do Mispy k Hospodinu, že bez milosti propadne smrti.
6 Synové Izraele totiž litovali svého bratra Benjamína a říkali: "Dnes byl odťat od Izraele jeden kmen.
7 Jak to uděláme se zbývajícími Benjamínci, aby dostali ženy? My jsme přece přísahali při Hospodinu, že jim nedáme za ženu žádnou ze svých dcer."
8 Proto se tázali: "Je někdo z izraelských kmenů, který se nedostavil k Hospodinu do Mispy?" A hle: Z Jábeše v Gileádu nepřišel do tábora na shromáždění nikdo.
9 Byl přepočítán lid a skutečně tam nebyl nikdo z obyvatelů Jábeše v Gileádu.
10 Pospolitost Izraele tam ihned vyslala dvanáct tisíc mužů, chrabrých bojovníků. A přikázali jim: "Jděte pobít obyvatele Jábeše v Gileádu ostřím meče, i ženy a děti.
11 Toto je úkol, který máte splnit: Vyhubíte jako klaté všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním."
12 Mezi obyvateli Jábeše v Gileádu se našlo čtyři sta dívek, panen, které dosud muže nepoznaly a s mužem neobcovaly. Přivedli je do tábora v Šílu, jež je v kenaanské zemi.
13 Celá pospolitost pak vyslala mluvčí k Benjamínovcům, kteří byli na skalisku Rimónu, aby jim vyhlásili pokoj.
14 Tak se toho času Benjamín vrátil. Dali jim ženy, které ponechali naživu z žen z Jábeše v Gileádu, ale nebylo jich pro ně dost.
15 Lid Benjamína litoval, neboť Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu.
16 Stařešinové pospolitosti se tázali: "Co uděláme se zbývajícími, aby dostali ženy, když ženy benjamínské byly vyhubeny?"
17 Řekli: "Vlastnictví získané uprchlíky bude Benjamínovo, aby nebyl vyhlazen kmen z Izraele.
18 My však jim nemůžeme dát za ženy své dcery." Izraelci se totiž zapřísahali: "Buď proklet, kdo by dal ženu Benjamínovi!"
19 Pak řekli: "Hle, rok co rok bývá Hospodinova slavnost v Šílu, které je severně od Bét-elu, východně od silnice vystupující z Bét-elu do Šekemu a jižně od Lebóny."
20 Benjamínovcům přikázali: "Skryjte se ve vinicích jako zálohy.
21 Jak uvidíte, že šíloské dcery vycházejí v průvodu k tanečním rejům, vyrazte z vinic a uchvaťte si každý ženu ze šíloských dcer. Pak odejděte do benjamínské země.
22 Kdyby přišli jejich otcové nebo bratři a chtěli před námi vést spor, řekneme jim: Smilujte se nad nimi kvůli nám. Nevzali jsme v boji ženu pro každého. Vy jste jim je přece nedali, abyste se teď provinili."
23 Benjamínovci to tak udělali a unesli si ženy podle svého počtu z tančících dívek, které uloupili. Pak odešli a vrátili se do svého dědictví, vystavěli města a usadili se v nich.
24 Toho času se odtamtud rozešli též Izraelci, každý ke svému kmeni a ke své čeledi, každý odešel do svého dědictví.
25 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné.
2 I přišel lid do Bét-elu a seděli tam před Bohem až do večera za hlasitého nářku a velmi usedavého pláče.
3 Volali: "Hospodine, Bože Izraele, proč se v Izraeli stalo, aby byl dnes odečten od Izraele jeden kmen?"
4 Nazítří za časného jitra tam lid zbudoval oltář a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5 Izraelci se tázali: "Kdo se ze všech izraelských kmenů nedostavil do shromáždění k Hospodinu?" Byla totiž vyslovena veliká přísaha proti tomu, kdo by se nedostavil do Mispy k Hospodinu, že bez milosti propadne smrti.
6 Synové Izraele totiž litovali svého bratra Benjamína a říkali: "Dnes byl odťat od Izraele jeden kmen.
7 Jak to uděláme se zbývajícími Benjamínci, aby dostali ženy? My jsme přece přísahali při Hospodinu, že jim nedáme za ženu žádnou ze svých dcer."
8 Proto se tázali: "Je někdo z izraelských kmenů, který se nedostavil k Hospodinu do Mispy?" A hle: Z Jábeše v Gileádu nepřišel do tábora na shromáždění nikdo.
9 Byl přepočítán lid a skutečně tam nebyl nikdo z obyvatelů Jábeše v Gileádu.
10 Pospolitost Izraele tam ihned vyslala dvanáct tisíc mužů, chrabrých bojovníků. A přikázali jim: "Jděte pobít obyvatele Jábeše v Gileádu ostřím meče, i ženy a děti.
11 Toto je úkol, který máte splnit: Vyhubíte jako klaté všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním."
12 Mezi obyvateli Jábeše v Gileádu se našlo čtyři sta dívek, panen, které dosud muže nepoznaly a s mužem neobcovaly. Přivedli je do tábora v Šílu, jež je v kenaanské zemi.
13 Celá pospolitost pak vyslala mluvčí k Benjamínovcům, kteří byli na skalisku Rimónu, aby jim vyhlásili pokoj.
14 Tak se toho času Benjamín vrátil. Dali jim ženy, které ponechali naživu z žen z Jábeše v Gileádu, ale nebylo jich pro ně dost.
15 Lid Benjamína litoval, neboť Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu.
16 Stařešinové pospolitosti se tázali: "Co uděláme se zbývajícími, aby dostali ženy, když ženy benjamínské byly vyhubeny?"
17 Řekli: "Vlastnictví získané uprchlíky bude Benjamínovo, aby nebyl vyhlazen kmen z Izraele.
18 My však jim nemůžeme dát za ženy své dcery." Izraelci se totiž zapřísahali: "Buď proklet, kdo by dal ženu Benjamínovi!"
19 Pak řekli: "Hle, rok co rok bývá Hospodinova slavnost v Šílu, které je severně od Bét-elu, východně od silnice vystupující z Bét-elu do Šekemu a jižně od Lebóny."
20 Benjamínovcům přikázali: "Skryjte se ve vinicích jako zálohy.
21 Jak uvidíte, že šíloské dcery vycházejí v průvodu k tanečním rejům, vyrazte z vinic a uchvaťte si každý ženu ze šíloských dcer. Pak odejděte do benjamínské země.
22 Kdyby přišli jejich otcové nebo bratři a chtěli před námi vést spor, řekneme jim: Smilujte se nad nimi kvůli nám. Nevzali jsme v boji ženu pro každého. Vy jste jim je přece nedali, abyste se teď provinili."
23 Benjamínovci to tak udělali a unesli si ženy podle svého počtu z tančících dívek, které uloupili. Pak odešli a vrátili se do svého dědictví, vystavěli města a usadili se v nich.
24 Toho času se odtamtud rozešli též Izraelci, každý ke svému kmeni a ke své čeledi, každý odešel do svého dědictví.
25 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné.
Sdc 21, 1-25 | |