Dt 9, 1-29 |   |
Kniha Deuteronómium
9. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(B21 - Český - Bible 21)
1 Slyš, Izraeli, dnes se chystáš přejít Jordán, abys ovládl národy větší a mocnější, než jsi ty: veliká města opevněná až k nebi,
2 mohutný a početný lid, Anakovce, o kterých víš a o nichž jsi slyšel: "Kdo obstojí proti synům Anakovým?"
3 Dnešního dne tedy věz, že Hospodin, tvůj Bůh, on sám jde před tebou jako stravující oheň. On sám je vyhladí, on je před tebou pokoří, takže je vyženeš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin řekl.
4 Až je však Hospodin, tvůj Bůh, před tebou zažene, neříkej si v srdci: "To pro mou spravedlnost mě Hospodin dovedl až sem, abych tu zemi obsadil." Hospodin ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost!
5 Ne pro svou spravedlnost a ne pro ryzost svého srdce vstupuješ do jejich země, abys ji obsadil. Hospodin, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost a proto, aby splnil slovo, které odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
6 Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, ti tu krásnou zem nedává za dědictví pro tvou spravedlnost - jste přece tvrdošíjný lid!
7 Vzpomeň si a nezapomínej, jak jsi popouzel Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z Egypta, až do svého příchodu sem jste se bouřili proti Hospodinu.
8 Popouzeli jste Hospodina i na Orébu, až se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit.
9 Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky - desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel - zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody.
10 Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění.
11 Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky - desky smlouvy.
12 Potom mi Hospodin řekl: "Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!"
13 Hospodin mi tehdy řekl: "Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
14 Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni."
15 Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm.
16 Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh!
17 Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil.
18 Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím - čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej.
19 Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel.
20 Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona.
21 To vaše hříšné dílo, to tele, jsem pak vzal, roztavil v ohni, roztloukl a rozdrtil až na jemný prášek, který jsem vysypal do potoka stékajícího z té hory.
22 Také v Tabeře, Masse a Kibrot-hataavě jste popouzeli Hospodina.
23 Když vás pak Hospodin vysílal z Kádeš-barné se slovy: "Vzhůru, obsaďte zemi, kterou jsem vám dal," vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. Nevěřili jste mu a neposlechli ho.
24 Bouřili jste se proti Hospodinu ode dne, kdy jsem vás poznal!
25 Vrhal jsem se před Hospodina, ležel jsem před ním čtyřicet dní a čtyřicet nocí, když řekl, že vás vyhladí.
26 A takto jsem se modlil k Hospodinu: "Hospodine, Pane můj, nedopouštěj záhubu na svůj lid, na své dědictví, které jsi ve své velikosti vykoupil a mocnou rukou vyvedl z Egypta.
27 Vzpomeň si na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba! Nehleď na zatvrzelost tohoto lidu, na jejich zkaženost a hřích.
28 Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!'
29 Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví. Vyvedl jsi je svou velikou mocí a vztaženou paží!"
2 mohutný a početný lid, Anakovce, o kterých víš a o nichž jsi slyšel: "Kdo obstojí proti synům Anakovým?"
3 Dnešního dne tedy věz, že Hospodin, tvůj Bůh, on sám jde před tebou jako stravující oheň. On sám je vyhladí, on je před tebou pokoří, takže je vyženeš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin řekl.
4 Až je však Hospodin, tvůj Bůh, před tebou zažene, neříkej si v srdci: "To pro mou spravedlnost mě Hospodin dovedl až sem, abych tu zemi obsadil." Hospodin ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost!
5 Ne pro svou spravedlnost a ne pro ryzost svého srdce vstupuješ do jejich země, abys ji obsadil. Hospodin, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost a proto, aby splnil slovo, které odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
6 Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, ti tu krásnou zem nedává za dědictví pro tvou spravedlnost - jste přece tvrdošíjný lid!
7 Vzpomeň si a nezapomínej, jak jsi popouzel Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z Egypta, až do svého příchodu sem jste se bouřili proti Hospodinu.
8 Popouzeli jste Hospodina i na Orébu, až se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit.
9 Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky - desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel - zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody.
10 Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění.
11 Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky - desky smlouvy.
12 Potom mi Hospodin řekl: "Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!"
13 Hospodin mi tehdy řekl: "Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
14 Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni."
15 Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm.
16 Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh!
17 Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil.
18 Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím - čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej.
19 Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel.
20 Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona.
21 To vaše hříšné dílo, to tele, jsem pak vzal, roztavil v ohni, roztloukl a rozdrtil až na jemný prášek, který jsem vysypal do potoka stékajícího z té hory.
22 Také v Tabeře, Masse a Kibrot-hataavě jste popouzeli Hospodina.
23 Když vás pak Hospodin vysílal z Kádeš-barné se slovy: "Vzhůru, obsaďte zemi, kterou jsem vám dal," vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. Nevěřili jste mu a neposlechli ho.
24 Bouřili jste se proti Hospodinu ode dne, kdy jsem vás poznal!
25 Vrhal jsem se před Hospodina, ležel jsem před ním čtyřicet dní a čtyřicet nocí, když řekl, že vás vyhladí.
26 A takto jsem se modlil k Hospodinu: "Hospodine, Pane můj, nedopouštěj záhubu na svůj lid, na své dědictví, které jsi ve své velikosti vykoupil a mocnou rukou vyvedl z Egypta.
27 Vzpomeň si na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba! Nehleď na zatvrzelost tohoto lidu, na jejich zkaženost a hřích.
28 Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!'
29 Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví. Vyvedl jsi je svou velikou mocí a vztaženou paží!"
Dt 9, 1-29 | |