Nm 33, 1-56

          

Kniha Numeri

33. Kapitola

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1  Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.

2  Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.

3  Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,

4  Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.

5  Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.

6  Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.

7  A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.

8  A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.

9  Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.

10  A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.

11  Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.

12  A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.

13  A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.

14  Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.

15  A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.

16  Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.

17  A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.

18  Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.

19  A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.

20  Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.

21  A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.

22  A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.

23  Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.

24  A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.

25  A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.

26  Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.

27  A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.

28  A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.

29  A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.

30  Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.

31  A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.

32  A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.

33  A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.

34  Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.

35  A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.

36  A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.

37  A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.

38  Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.

39  A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.

40  Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.

41  Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.

42  A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.

43  Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.

44  A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.

45  Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.

46  Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.

47  A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.

48  Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.

49  A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.

50  Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:

51  Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,

52  Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.

53  A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.

54  Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.

55  Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.

56  A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.

   Nm 33, 1-56