Nm 22, 1-41 |   |
Kniha Numeri
22. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(B21 - Český - Bible 21)
1 Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se na moábských pláních za Jordánem naproti Jerichu.
2 Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům.
3 Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza.
4 Proto řekl midiánským stařešinům: "Ten dav teď spase všechno kolem, jako vůl spásá trávu!" Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem.
5 Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy: "Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou!
6 Prosím pojď, proklej mi ten lid - je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý."
7 Moábští i midiánští stařešinové tedy odešli s věšteckou odměnou v rukách, a když přišli k Balaámovi, vyřídili mu Balákova slova.
8 On jim řekl: "Zůstaňte tu na noc. Ráno vám sdělím, jakou odpověď mi Hospodin dal." A tak moábští hodnostáři zůstali u Balaáma.
9 Bůh přišel k Balaámovi a řekl: "Kdo jsou ti muži u tebe?"
10 Balaám Bohu odpověděl: "Moábský král Balák, syn Ciporův, pro mě poslal se slovy:
11 ‚Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a pokryl celou zem. Pojď a zatrať mi jej - snad s ním pak budu moci bojovat a vyhnat jej.'"
12 Bůh Balaámovi řekl: "Nechoď s nimi. Neproklínej ten lid, neboť je požehnaný!"
13 Balaám tedy ráno vstal a řekl Balákovým hodnostářům: "Vraťte se do své země. Hospodin mi nedovolil jít s vámi."
14 Moábští hodnostáři tedy vstali a vrátili se k Balákovi se slovy: "Balaám s námi odmítl jít."
15 Balák potom vyslal další hodnostáře - bylo jich ještě více a ještě váženějších.
16 Když přišli k Balaámovi, řekli mu: "Tak praví Balák, syn Ciporův: ‚Prosím, nezdráhej se ke mně přijít.
17 Chci tě zahrnout velikými poctami a udělám, cokoli mi řekneš. Pojď, zatrať mi ten lid.'"
18 Balaám však Balákovým služebníkům odpověděl: "I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoli, ať malého či velkého.
19 Zůstaňte tu ale na noc. Já zatím zjistím, co dalšího mi řekne Hospodin."
20 V noci pak Hospodin přišel k Balaámovi a řekl mu: "Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej však jen to, co ti řeknu."
21 Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři.
22 Bůh ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky.
23 Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu.
24 Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami.
25 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu.
26 Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo.
27 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí.
28 Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: "Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?"
29 Balaám oslici odpověděl: "Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!"
30 Oslice mu řekla: "Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?" Odpověděl: "Ne."
31 Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář.
32 Hospodinův anděl mu řekl: "Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí.
33 Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!"
34 Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: "Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů."
35 Hospodinův anděl Balaámovi řekl: "Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu." Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál.
36 Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k Ír Moábskému na samém kraji arnonské hranice.
37 Balák uvítal Balaáma slovy: "Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?"
38 Balaám Balákovi odpověděl: "Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží Bůh."
39 A tak šel Balaám s Balákem do Kiriat-chucotu.
40 Tam Balák obětoval skot a brav a pozval k hostině Balaáma i hodnostáře, kteří ho přivedli.
41 Ráno pak Balák vzal Balaáma a vyvedl ho na Baalovo návrší, odkud byl vidět zadní voj lidu.
2 Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům.
3 Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza.
4 Proto řekl midiánským stařešinům: "Ten dav teď spase všechno kolem, jako vůl spásá trávu!" Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem.
5 Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy: "Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou!
6 Prosím pojď, proklej mi ten lid - je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý."
7 Moábští i midiánští stařešinové tedy odešli s věšteckou odměnou v rukách, a když přišli k Balaámovi, vyřídili mu Balákova slova.
8 On jim řekl: "Zůstaňte tu na noc. Ráno vám sdělím, jakou odpověď mi Hospodin dal." A tak moábští hodnostáři zůstali u Balaáma.
9 Bůh přišel k Balaámovi a řekl: "Kdo jsou ti muži u tebe?"
10 Balaám Bohu odpověděl: "Moábský král Balák, syn Ciporův, pro mě poslal se slovy:
11 ‚Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a pokryl celou zem. Pojď a zatrať mi jej - snad s ním pak budu moci bojovat a vyhnat jej.'"
12 Bůh Balaámovi řekl: "Nechoď s nimi. Neproklínej ten lid, neboť je požehnaný!"
13 Balaám tedy ráno vstal a řekl Balákovým hodnostářům: "Vraťte se do své země. Hospodin mi nedovolil jít s vámi."
14 Moábští hodnostáři tedy vstali a vrátili se k Balákovi se slovy: "Balaám s námi odmítl jít."
15 Balák potom vyslal další hodnostáře - bylo jich ještě více a ještě váženějších.
16 Když přišli k Balaámovi, řekli mu: "Tak praví Balák, syn Ciporův: ‚Prosím, nezdráhej se ke mně přijít.
17 Chci tě zahrnout velikými poctami a udělám, cokoli mi řekneš. Pojď, zatrať mi ten lid.'"
18 Balaám však Balákovým služebníkům odpověděl: "I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoli, ať malého či velkého.
19 Zůstaňte tu ale na noc. Já zatím zjistím, co dalšího mi řekne Hospodin."
20 V noci pak Hospodin přišel k Balaámovi a řekl mu: "Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej však jen to, co ti řeknu."
21 Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři.
22 Bůh ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky.
23 Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu.
24 Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami.
25 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu.
26 Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo.
27 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí.
28 Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: "Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?"
29 Balaám oslici odpověděl: "Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!"
30 Oslice mu řekla: "Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?" Odpověděl: "Ne."
31 Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář.
32 Hospodinův anděl mu řekl: "Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí.
33 Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!"
34 Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: "Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů."
35 Hospodinův anděl Balaámovi řekl: "Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu." Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál.
36 Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k Ír Moábskému na samém kraji arnonské hranice.
37 Balák uvítal Balaáma slovy: "Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?"
38 Balaám Balákovi odpověděl: "Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží Bůh."
39 A tak šel Balaám s Balákem do Kiriat-chucotu.
40 Tam Balák obětoval skot a brav a pozval k hostině Balaáma i hodnostáře, kteří ho přivedli.
41 Ráno pak Balák vzal Balaáma a vyvedl ho na Baalovo návrší, odkud byl vidět zadní voj lidu.
Nm 22, 1-41 | |