Mi 1, 1-16 |   |
Kniha proroka Micheáša
1. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(B21 - Český - Bible 21)
1 Slovo Hospodinovo, které dostal Micheáš Morešetský za vlády judských králů Jotama, Achaze a Ezechiáše - to, co přijal ve vidění o Samaří a Jeruzalémě.
2 Slyšte, všechny národy, naslouchej, země i všichni v ní! Panovník Hospodin teď proti vám svědčí, Panovník z chrámu své svatosti.
3 Hle - Hospodin opouští svůj příbytek, už sestupuje, šlape po výšinách země!
4 Hory se pod ním rozpouštějí, rozvírají se rokliny, podobají se vosku v ohni, vodě stékající horským úbočím.
5 A to vše kvůli Jákobově vzpouře, kvůli hříchům domu Izraele. Co je Jákobova vzpoura? Kdo jiný než Samaří? Co jsou obětní výšiny Judy? Jeruzalém - kdo jiný?
6 "Proto Samaří obrátím v kupu sutin, místo vhodné tak pro vinici. Její kameny svalím do údolí, obnažím její základy.
7 Všechny její modly budou rozbity, všechny její výdělky ohněm spáleny, všechny její sochy zpustoším. Co si vydělala na nevěstčích poplatcích, tím se znovu bude platit za nevěstky."
8 Proto naříkám a běduji, vysvlečen chodím, bosý. Jako šakali musím výt a kvílím jako pštrosi.
9 Nezhojitelná rána Samaří totiž postihla i Judu. Až k samé bráně zasáhla můj lid, až k Jeruzalému!
10 Nemluvte o tom v Gatu, už ani neplakejte. V Bet-ofře (v tom Domě prachu) se v prachu svíjejte.
11 Rozšafní obyvatelé Šafíru, táhněte v hanbě a nahotě! Obyvatelé Ceananu nevyjdou více, útulný Bet-ecel pláče; oporu v něm už nemáte.
12 Obyvatelé Marotu jen trnou, čekají, kdy přijde úleva; Hospodin ale seslal pohromu k bráně Jeruzaléma.
13 Do vozů zapřahejte rychle, obyvatelé Lachiše! Zde začal hřích Dcery sionské, zde je zdroj vzpoury Izraele.
14 S Morešet-gatem rozluč se, jako když otec dává věno nevěstě. V domech Achzibu, ach, zebe zklamání králů Izraele!
15 Přivedu na vás dobyvatele, obyvatelé Mareše! Urození z Izraele půjdou maršem do adulamské jeskyně.
16 Ohol si hlavu ve smutku nad svými hýčkanými syny. Pořiď si lysinu jako sup - odejdou ti do vyhnanství!
2 Slyšte, všechny národy, naslouchej, země i všichni v ní! Panovník Hospodin teď proti vám svědčí, Panovník z chrámu své svatosti.
3 Hle - Hospodin opouští svůj příbytek, už sestupuje, šlape po výšinách země!
4 Hory se pod ním rozpouštějí, rozvírají se rokliny, podobají se vosku v ohni, vodě stékající horským úbočím.
5 A to vše kvůli Jákobově vzpouře, kvůli hříchům domu Izraele. Co je Jákobova vzpoura? Kdo jiný než Samaří? Co jsou obětní výšiny Judy? Jeruzalém - kdo jiný?
6 "Proto Samaří obrátím v kupu sutin, místo vhodné tak pro vinici. Její kameny svalím do údolí, obnažím její základy.
7 Všechny její modly budou rozbity, všechny její výdělky ohněm spáleny, všechny její sochy zpustoším. Co si vydělala na nevěstčích poplatcích, tím se znovu bude platit za nevěstky."
8 Proto naříkám a běduji, vysvlečen chodím, bosý. Jako šakali musím výt a kvílím jako pštrosi.
9 Nezhojitelná rána Samaří totiž postihla i Judu. Až k samé bráně zasáhla můj lid, až k Jeruzalému!
10 Nemluvte o tom v Gatu, už ani neplakejte. V Bet-ofře (v tom Domě prachu) se v prachu svíjejte.
11 Rozšafní obyvatelé Šafíru, táhněte v hanbě a nahotě! Obyvatelé Ceananu nevyjdou více, útulný Bet-ecel pláče; oporu v něm už nemáte.
12 Obyvatelé Marotu jen trnou, čekají, kdy přijde úleva; Hospodin ale seslal pohromu k bráně Jeruzaléma.
13 Do vozů zapřahejte rychle, obyvatelé Lachiše! Zde začal hřích Dcery sionské, zde je zdroj vzpoury Izraele.
14 S Morešet-gatem rozluč se, jako když otec dává věno nevěstě. V domech Achzibu, ach, zebe zklamání králů Izraele!
15 Přivedu na vás dobyvatele, obyvatelé Mareše! Urození z Izraele půjdou maršem do adulamské jeskyně.
16 Ohol si hlavu ve smutku nad svými hýčkanými syny. Pořiď si lysinu jako sup - odejdou ti do vyhnanství!
Mi 1, 1-16 | |