Ex 16, 1-36 |   |
Kniha Exodus
16. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(B21 - Český - Bible 21)
1 Potom vytáhli z Elimu. V patnáctý den druhého měsíce po jejich odchodu z Egypta přišla celá izraelská obec na poušť Sin ležící mezi Elimem a Sinajem.
2 Na poušti pak celá izraelská obec reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
3 Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!"
4 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Hle, nechám na vás pršet chléb z nebe! Lid bude každý den vycházet a sbírat, kolik potřebují na ten den. Vyzkouším, zda budou žít podle mých pokynů, či nikoli.
5 Až budou šestého dne připravovat, co přinesli, ukáže se, že je toho dvakrát více, než kolik nasbírají každý den."
6 Mojžíš a Áron tedy mluvili ke všem synům Izraele: "Večer poznáte, že vás z Egypta vyvedl Hospodin,
7 a ráno spatříte Hospodinovu slávu, neboť slyšel vaše reptání proti Hospodinu. Vždyť kdo jsme my, že reptáte proti nám?"
8 Mojžíš pokračoval: "Až vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno chléb do sytosti, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání proti němu. Kdo jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Hospodinu!"
9 Potom Mojžíš řekl Áronovi: "Řekni celé izraelské obci: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání.'"
10 A tak Áron mluvil k izraelské obci, a když se obrátili k poušti, hle, v oblaku se tam ukázala Hospodinova sláva.
11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
12 "Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim: ‚Za soumraku budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh."
13 Když nastal večer, přiletěly křepelky a zasypaly tábor. Ráno pak okolo tábora padala rosa.
14 A když rosa přestala padat, hle, na poušti leželo cosi jako drobné lupínky, cosi jako drobné jíní na zemi.
15 Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu ("Co je to?"). Opravdu nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm.
16 Hospodin přikázal toto: ‚Nasbírejte si, kolik kdo potřebuje k jídlu, omer na osobu. Vezměte pro každého, koho máte ve stanu.'"
17 Synové Izraele tak tedy učinili a nasbírali někdo více, někdo méně.
18 Potom to měřili po omeru. Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. Každý nasbíral, kolik potřeboval k jídlu.
19 Mojžíš jim řekl: "Ať si z toho nikdo nenechává na zítřek!"
20 ale oni Mojžíše neposlechli. Někteří si něco nechali na zítřek, a to jim zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně hněval.
21 A tak to sbírali každé ráno, kolik kdo potřeboval k jídlu (ve slunečním žáru se to totiž rozpouštělo).
22 Šestého dne se pak stalo, že toho pokrmu nasbírali dvakrát více - dva omery na osobu. Všichni vůdcové obce tedy přišli a oznámili to Mojžíšovi.
23 Ten jim řekl: "To je to, o čem Hospodin mluvil. Zítra bude den odpočinku, svatá sobota pro Hospodina. Napečte, co se má péci, a uvařte, co se má vařit. Všechno, co zbude, si nechte do zásoby na zítřek."
24 A tak si to nechali na zítřek, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to ani v tom nebyli červi.
25 Tehdy Mojžíš řekl: "Snězte to dnes, neboť dnes je Hospodinova sobota; dnes na poli nic nenajdete.
26 Šest dní budete sbírat, ale sedmého dne, v sobotu, nic nebude."
27 Sedmého dne pak někteří z lidu vyšli sbírat, ale nic nenašli.
28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a mé pokyny?
29 Nechápete, že vám sobotu dal Hospodin? Proto vám on sám dává šestého dne chléb na dva dny. Každý zůstaňte, kde jste. V sedmý den ať nikdo nevychází."
30 A tak lid sedmého dne odpočíval.
31 Dům Izraele pak ten pokrm nazval mana. Byl jako semeno koriandru, bílý, a chutnal jako medový koláč.
32 Mojžíš řekl: "Hospodin přikázal toto: Naber toho jeden omer, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení. Ať vidí pokrm, jímž jsem vás krmil na poušti, když jsem vás vyvedl z Egypta."
33 Áronovi pak Mojžíš řekl: "Vezmi džbán, naplň jej omerem many a postav jej před Hospodina, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení."
34 A tak jej Áron postavil před Truhlou svědectví, aby to bylo uchováno, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
35 Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nevešli do země, v níž měli bydlet; tu manu jedli, dokud nepřišli k hranicím kanaánské země.
36 (Omer je desetina efy.)
2 Na poušti pak celá izraelská obec reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
3 Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!"
4 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Hle, nechám na vás pršet chléb z nebe! Lid bude každý den vycházet a sbírat, kolik potřebují na ten den. Vyzkouším, zda budou žít podle mých pokynů, či nikoli.
5 Až budou šestého dne připravovat, co přinesli, ukáže se, že je toho dvakrát více, než kolik nasbírají každý den."
6 Mojžíš a Áron tedy mluvili ke všem synům Izraele: "Večer poznáte, že vás z Egypta vyvedl Hospodin,
7 a ráno spatříte Hospodinovu slávu, neboť slyšel vaše reptání proti Hospodinu. Vždyť kdo jsme my, že reptáte proti nám?"
8 Mojžíš pokračoval: "Až vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno chléb do sytosti, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání proti němu. Kdo jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Hospodinu!"
9 Potom Mojžíš řekl Áronovi: "Řekni celé izraelské obci: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání.'"
10 A tak Áron mluvil k izraelské obci, a když se obrátili k poušti, hle, v oblaku se tam ukázala Hospodinova sláva.
11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
12 "Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim: ‚Za soumraku budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh."
13 Když nastal večer, přiletěly křepelky a zasypaly tábor. Ráno pak okolo tábora padala rosa.
14 A když rosa přestala padat, hle, na poušti leželo cosi jako drobné lupínky, cosi jako drobné jíní na zemi.
15 Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu ("Co je to?"). Opravdu nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm.
16 Hospodin přikázal toto: ‚Nasbírejte si, kolik kdo potřebuje k jídlu, omer na osobu. Vezměte pro každého, koho máte ve stanu.'"
17 Synové Izraele tak tedy učinili a nasbírali někdo více, někdo méně.
18 Potom to měřili po omeru. Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. Každý nasbíral, kolik potřeboval k jídlu.
19 Mojžíš jim řekl: "Ať si z toho nikdo nenechává na zítřek!"
20 ale oni Mojžíše neposlechli. Někteří si něco nechali na zítřek, a to jim zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně hněval.
21 A tak to sbírali každé ráno, kolik kdo potřeboval k jídlu (ve slunečním žáru se to totiž rozpouštělo).
22 Šestého dne se pak stalo, že toho pokrmu nasbírali dvakrát více - dva omery na osobu. Všichni vůdcové obce tedy přišli a oznámili to Mojžíšovi.
23 Ten jim řekl: "To je to, o čem Hospodin mluvil. Zítra bude den odpočinku, svatá sobota pro Hospodina. Napečte, co se má péci, a uvařte, co se má vařit. Všechno, co zbude, si nechte do zásoby na zítřek."
24 A tak si to nechali na zítřek, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to ani v tom nebyli červi.
25 Tehdy Mojžíš řekl: "Snězte to dnes, neboť dnes je Hospodinova sobota; dnes na poli nic nenajdete.
26 Šest dní budete sbírat, ale sedmého dne, v sobotu, nic nebude."
27 Sedmého dne pak někteří z lidu vyšli sbírat, ale nic nenašli.
28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a mé pokyny?
29 Nechápete, že vám sobotu dal Hospodin? Proto vám on sám dává šestého dne chléb na dva dny. Každý zůstaňte, kde jste. V sedmý den ať nikdo nevychází."
30 A tak lid sedmého dne odpočíval.
31 Dům Izraele pak ten pokrm nazval mana. Byl jako semeno koriandru, bílý, a chutnal jako medový koláč.
32 Mojžíš řekl: "Hospodin přikázal toto: Naber toho jeden omer, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení. Ať vidí pokrm, jímž jsem vás krmil na poušti, když jsem vás vyvedl z Egypta."
33 Áronovi pak Mojžíš řekl: "Vezmi džbán, naplň jej omerem many a postav jej před Hospodina, ať je to uchováno pro všechna vaše pokolení."
34 A tak jej Áron postavil před Truhlou svědectví, aby to bylo uchováno, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
35 Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nevešli do země, v níž měli bydlet; tu manu jedli, dokud nepřišli k hranicím kanaánské země.
36 (Omer je desetina efy.)
Ex 16, 1-36 | |