Ž 71, 1-24 |   |
Žalmy
71. Kapitola
Biblia - Sväté písmo
(CEP - Český - Ekumenický preklad)
1 Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben!
2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou.
3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!
4 Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka.
5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám.
6 Na tebe jsem odkázán už ze života matky, oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále.
7 Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště.
8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji.
9 Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil.
10 Nepřátelé se už na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí,
11 prohlašují: "Bůh ho opustil, pusťte se za ním, chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo."
12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš!
13 Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí.
14 Já však budu vytrvale čekat a vždy víc a nade vše tě budu chválit.
15 O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse, a přece nestačím všechno vypovědět.
16 Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat.
17 Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy.
18 Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky své paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou.
19 Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven!
20 Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět.
21 Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ.
22 A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citarou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele.
23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená.
24 A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.
2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou.
3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!
4 Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka.
5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám.
6 Na tebe jsem odkázán už ze života matky, oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále.
7 Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště.
8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji.
9 Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil.
10 Nepřátelé se už na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí,
11 prohlašují: "Bůh ho opustil, pusťte se za ním, chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo."
12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš!
13 Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí.
14 Já však budu vytrvale čekat a vždy víc a nade vše tě budu chválit.
15 O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse, a přece nestačím všechno vypovědět.
16 Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat.
17 Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy.
18 Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky své paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou.
19 Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven!
20 Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět.
21 Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ.
22 A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citarou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele.
23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená.
24 A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.
Ž 71, 1-24 | |