Ž 62, 1-12

          

Žalmy

62. Kapitola

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1  Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

2  Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

3  Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

4  Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

5  Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

6  Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

7  Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

8  V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

9  Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

10  Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

11  Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

12  Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

   Ž 62, 1-12